„Z domu bych nikdy neutekla. Rodina, to jsou pro mě rodiče, příbuzní, sourozenci a společné chvíle u stolu, Vánoce,“ říká patnáctiletá Tereza, žijící v pěstounské rodině.

Sdílení zážitků, plánování, smích, povídání o drobných maličkostech stmeluje vztahy v každé rodině. „V dnešní hektické době je každý společný čas vzácností. Odečteme-li dobu strávenou v práci, ve škole, domácími povinnostmi, cestováním a nočním spánkem, na společné chvíle toho moc nezbude,“ uvádí zkušená psycholožka, pěstounka a maminka, Martina Vančáková.

Pro většinu rodin, kde rodiče pracují, jsou kromě víkendů a svátků jediným společným bodem chvíle strávené s rodinou při večeři. „U dětí, které prožily nedostatek lásky, jsou takové zážitky o to důležitější. Jsou to momenty, kdy každý člen může cítit sounáležitost s rodinou, cítit, že někam patří, že je tam, kde se může podělit o své radosti a úspěchy i svěřit se se svými těžkostmi. Jsou to často chvíle, kdy se společně plánují víkendy i rodinné finance, kdy se povídáním o pracovních i rodinných záležitostech děti mimovolně učí mnoho důležitého do života,“ říká psycholožka a odborná garantka kampaně Hledáme rodiče. Na závěr dodává: „Jsou to okamžiky, které mohou zažít pouze v rodině.“