Slovníček

Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojeným dítětem (osvojencem) takový poměr, jaký je mezi rodiči a biologickými dětmi. Při osvojení zanikají všechna vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou. Osvojitelé mají stejnou rodičovskou zodpovědnost jako při výchově vlastního dítěte.. Osvojení je vyhrazeno pro případy, kdy dítě nemůže od svých rodičů ani do budoucna očekávat žádnou péči a zájem. V České republice dochází ročně k více než 500 osvojením.

Pěstounská péče je finančně podporovaná státem dávkami pěstounské péče, které jsou upraveny v zákoně o sociálně právní ochraně dětí. Patří mezi ně: Odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na úhradu potřeb dítěte a příspěvek při ukončení pěstounské péče. Pěstounské rodiny, které pečují o tři a více dětí mohou dále uplatnit nárok na příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla.

Školské ústavní zařízení určené zejména pro děti od tří do osmnácti let (v případě denního studia až do 26 let). Zajišťuje pobytovou péči o děti s nařízenou ústavní výchovou bez závažných poruch chování. V České republice je v současné době 146 dětských domovů s celkovou kapacitou cca 5 000 lůžek. Přes 90 % z nich zřizují kraje, existuje však několik církevních a soukromých zařízení.

viz kojenecký ústav

Školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy určené zpravidla pro děti ve věku od 6 let do ukončení povinné školní docházky. Součástí domova je i základní škola. Zařízení je určeno zejména pro děti se závažnými poruchami chování nebo vyžadující výchovně-léčebnou péči. V České republice je v současné době 30 DDŠ s celkovou kapacitou cca 1000 lůžek.

Školské zařízení pro děti ve věku od tří do osmnácti let určené pro krátkodobý diagnostický pobyt, který má trvat maximálně osm týdnů. Přijímá děti s nařízeným předběžným opatřením, nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou. U dětí s uloženou ochrannou výchovou rozhoduje o výběru zařízení (zpravidla výchovný ústav), kdy bude dítě po ukončení diagnostiky umístěno. V České republice je 14 DÚ s celkovou kapacitou 550 lůžek.

Změněný Tímto názvem bývá označována nejrozšířenější, „tradiční“ forma pěstounství. Většina dětí zůstává v pěstounské rodině několik let, často až do dospělosti. V řadě případů se jedná o děti starší či dospívající, s tělesným či mentálním handicapem, případně děti minoritního etnika, které díky pěstounské péči nemusí žít v ústavním zařízení. Mnoho dětí v pěstounské péči má kontakt se svými vlastními rodiči.

Doprovázení představuje intenzivní podporu rodinám za pomoci vyškolených pracovníků – průvodců a odborníků na témata, se kterými se náhradní rodiče při výchově svěřených dětí setkávají. Služba vede především k podpoře rodiny, její stabilizaci a prevenci obtíží. Prostřednictvím intenzivní a průběžné podpory rodiče mohou lépe porozumět chování, prožívání a potřebám svých dětí a získávají praktické informace o tom, jak problémy s výchovou řešit, kam se obrátit a jak se vyrovnat s prožitou minulostí.

Jako hostitelská péče jsou označovány dlouhodobé a opakující se kontakty dítěte žijícího v dětském domově s osobami, které nejsou příbuznými dítěte. Nejde však o institut náhradní rodinné péče. Ředitel ústavního zařízení může se souhlasem orgánu sociálně-právní ochrany povolit dítěti dočasný (obvykle víkendový, případně prázdninový) pobyt mimo ústavní zařízení i u jiných osob než u rodičů a příbuzných.

Zdravotnické ústavní zařízení, které poskytuje základní zdravotní služby a zaopatření (stravování, ubytování, ošacení a výchovná činnost) dětem zpravidla do 3 let věku, které nemohou vyrůstat v rodinném prostředí, zejména dětem týraným, zanedbávaným, zneužívaným a ohroženým ve vývoji nevhodným sociálním prostředím nebo dětem zdravotně postiženým. Vzhledem k tomu, že jsou známy negativní dopady ústavní péče na vývoj nejmenších dětí, dochází o omezování těchto zařízení a přednostnímu umisťování dětí do náhradní rodinné péče.

Je poskytována dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině. Dává dětem možnost vyrůstat v přirozeném rodinném prostředí. Typ náhradní rodinné péče je volen podle právní situace dítěte – může jít o osvojení (adopci), osobní péči poručníka, „péči jiné osoby“ nebo péči pěstounskou.

Odměna pěstouna je projevem společenského uznání osoby pečující o cizí dítě. Odměna pěstouna je z pohledu daňových a pojistných systémů považována za plat, odvádí se z ní tedy zdravotní, sociální a důchodové pojištění a daň z příjmů. Bližší informace o této dávce pěstounské péče naleznete v příručce „Já pěstoun“.

Jde o typ zákonného zastoupené. V případě, že se zájmy dítěte ocitnou v kolizi se zájmy jiných osob (zpravidla rodičů), musí soud jmenovat nezletilému dítěti opatrovníka. Opatrovníkem může být jmenována jiná příbuzná osoba nebo blízká osoba, která s opatrovnictvím souhlasí. Často bývá opatrovníkem jmenován orgán sociálně-právní ochrany. Na rozdíl od poručníka bývá opatrovník stanoven k ochraně zájmů dítěte v jednotlivých konkrétních případech, například při rozvodu rodičů či jiných soudních řízeních.

Jde o orgán veřejné správy, který je odpovědný za ochranu dětí. Jako „OSPOD“ bývá zpravidla označován především obecní úřad obce s rozšířenou působností, orgány sociálně-právní ochrany jsou však všechny obecní úřady, krajské úřady, Ministerstvo práce a sociálních věcí a také Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dítěte. Orgány sociálně-právní ochrany vyhledávají ohrožené děti, přijímají preventivní opatření na ochranu dětí, poskytují poradenství rodinám a vykonávají řadu činnosti v oblasti náhradní rodinné péče. Dohlížejí také nad výkonem ústavní výchovy.

Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojeným dítětem (osvojencem) takový poměr, jaký je mezi rodiči a biologickými dětmi. Při osvojení zanikají všechna vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou. Osvojitelé mají stejnou rodičovskou zodpovědnost jako při výchově vlastního dítěte.. Osvojení je vyhrazeno pro případy, kdy dítě nemůže od svých rodičů ani do budoucna očekávat žádnou péči a zájem. V České republice dochází ročně k více než 500 osvojením.

Osvojitelem se může v České republice stát zletilá a svéprávná osoba, která svými osobními vlastnostmi a způsobem života zaručuje, že bude pro osvojené dítě dobrým rodiče. Osvojiteli se mohou stá manželé nebo jeden z manželů, výjimečně i jiná osoba. Před rozhodnutím o osvojení musí budoucí osvojitel míst svěřeno dítě do tzv. péče před osvojením.

Jednou z možností náhradní péče o dítě, kterou upravuje §953 Občanského zákoníku , je svěření dítěte do péče jiné osoby. Při výběru vhodné osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému. V případě svěření dítěte do péče jiné osoby trvá i nadále vyživovací povinnost rodičů k dítěti, přičemž rodiče by měli platit výživné k rukám fyzické osoby, které soud svěřil dítě do výchovy. Pokud není možné rodičům stanovit vyživovací povinnost, nelze dítě do této formy péče svěřit, musí být využito institutu pěstounské péče.

Probíhá před rozhodnutím soudu o osvojení. Budoucí osvojitelé musí pečovat o dítě nejméně 6 měsíců na své náklady. Účelem je adaptace na novou životní situaci pro nové rodiče i dítě. V této době je možné si ověřit, zda je možné navázat mezi náhradními rodiči a dítětem skutečné rodinné vztahy.

Pěstounem se může stát zletilá svéprávná osoba, která má bydliště na území České republiky. Pěstoun při výchově dítěte vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodičů, zejména je oprávněn a povinen o svěřené dítě osobně pečovat. Pěstoun má právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti jen v běžných záležitostech. V České republice je více než 70 % pěstounů příbuznými dítěte, nejčastěji jde o prarodiče.

Pěstounská péče je státem garantovaná forma náhradní rodinné péče, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte a přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali. Je určena pro děti, o které rodiče nemohou z různých důvodů pečovat, kde však existuje perspektiva, že se dítě může do své původní rodiny vrátit. Pěstouni proto mají povinnost udržovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, příbuznými a dalšími blízkými osobami, a možnost osobní kontakt dítěte s těmito osobami (pokud není omezen soudem). Dítě může být svěřeno do pěstounské péče fyzické osobě nebo do společné pěstounské péče manželů. V současné době existují dva typy pěstounské péče. Pěstounská péče na přechodnou dobu a dlouhodobá pěstounská péče.

Pěstounská péče na přechodnou dobu je určena dětem, které nemůže rodič ze závažných důvodů vychovávat, a u nichž je zřejmé, že pro ně bude brzy nalezeno jiné, dlouhodobější řešení. K pěstounům na přechodnou dobu jsou děti umisťovány na dobu max. 1 roku. Pěstoun na přechodnou dobu je speciálně vyškolen k okamžitému přijetí dítěte a zajištění jeho komplexní péče do doby, než tým odborníků pomůže původní rodině zajistit bezpečné prostředí pro návrat dítěte domů, nebo zajistí alternativní trvalé řešení jeho situace (péče příbuzných, osvojení nebo dlouhodobá pěstounská péče.) Hlavním smyslem pěstounské péče na přechodnou dobu je zajistit dítěti pobyt v bezpečném rodinném prostředí namísto ústavní výchovy, která děti v nejmladším věku psychicky poškozuje.

Poručenství je druh zákonného zastoupení. Není-li žádný z rodičů, který by mohl v plném rozsahu vykonávat rodičovskou odpovědnost (rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, byla jim pozastavena atd.), je dítěti soudem jmenován poručník. Ten má v zásadě stejná práva a povinnosti jako rodič, nemá však k dítěti vyživovací povinnosti. Jeho rozhodnutí ve významných záležitostech podléhají schválení soudu. Při jmenování poručníka dává soud přednost osobě, kterou doporučili sami rodiče, zejména pokud jde o někoho z příbuzných nebo osob dítěti nebo rodině blízkých. Do doby než je jmenován poručníka – fyzická osoba, vykonává funkci poručníka orgán sociálně-právní ochrany. Pokud poručník o dítě osobně pečuje, náleží mu stejné dávky, jako pěstounovi.

Osoba pověřená k výkonu sociálně-právní ochrany (pověřená osoba) je fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje sociálně-právní ochranu na základě pověření od krajského úřadu nebo Magistrátu hl. města Prahy. Pověření se může vztahovat například na poskytování poradenství a dalších služeb dětem, rodičům či pěstounům, uzavírání a naplňování dohod o výkonu pěstounské péče, provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc atd.

Před oficiálním svěřením dítěte do pěstounské péče může být dítě dočasně svěřeno rozhodnutím soudu do péče zájemců o pěstounskou péči. Její délku stanoví se zřetelem k okolnostem případu. Nad průběhem a úspěšností předpěstounské péče vykonává soud dohled. Po dobu trvání předpěstounské péče náleží stejné hmotné nároky (dávky) jako v případě pěstounské péče.

Pokud rodiče dítěte nechtějí nebo nemohou o své dítě osobně pečovat a není možné jim stanovit vyživovací povinnost na dítě, může být dítě svěřeno do pěstounské péče jiného rodinného příslušníka, nejčastěji prarodiče nebo jiného příbuzného. Tato osoba pak má nárok pobírat pěstounské dávky. Výjimkou jsou osoby v přímé příbuzenské linii (prarodiče), které mají vůči dítěti ze zákona vyživovací povinnost. V takovém případě mají nárok na příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte, avšak odměnu pěstouna pobírají pouze v případech hodných zvláštního zřetele, tj. tehdy, když jim jejich situace neumožňuje zajistit dostatečný příjem vlastními silami (např. pro vysoký věk či zdravotní omezení).

Zákon umožňuje za určitých podmínek svěřit do osvojení dítě bez procesu zprostředkování náhradní rodinné péče. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí také v § 20 odst. 3 vymezuje situace, kdy se zprostředkování neprovádí. Je to v případě, že rodiče dítěte dali souhlas k osvojení dítěte předem ve vztahu k určitým osvojitelům, anebo podal-li návrh na osvojení manžel rodiče dítěte nebo pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojiteli dítěte. Podobně zprostředkování pěstounské péče se neprovádí v případě, kdy návrh na svěření dítěte do pěstounské péče podala fyzická osoba k dítěti příbuzná anebo blízká dítěti nebo jeho rodině. Zprostředkování přímé adopce fyzickou či právnickou osobou je správním deliktem, nebo i trestným činem, pakliže za zprostředkování byla přijata úplata v peněžní nebo jiné formě, stejně jako předání/přijetí dítěte k adopci za úplatu.

Cílem respitní péče je umožnit rodinám, které se starají o dítě v náhradní rodinné péči, oddychnout si a nabrat nové síly tím, že bude zajištěna odborná a spolehlivá péče o dítě. Realizuje se např. formou různých pobytů pro děti, dětských táborů atd. Odlehčovací služba může spočívat také např. v doprovodu dítěte na zájmový kroužek, doučování nebo pobyt s dítětem na hřišti.

Způsob sociální práce s rodinou, která dostatečně nebo vůbec neplní svou výchovnou a/nebo vyživovací funkci vůči dětem, s cílem úpravy podmínek v rodině do té míry, aby nedošlo k umístění dítěte do náhradní výchovné péče, případně aby se odebrané dítě mohlo vrátit zpátky domů.

Do ústavní péče jsou umisťovány jednak děti s nařízenou ústavní nebo ochrannou výchovou, dále děti, které byly svěřeny do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a také děti, které byly do péče zařízení svěřeny rodiči. Do ústavní péče jsou umisťovány děti, jejichž výchovu rodiče ze závažných důvodů nemohou zabezpečit. Před nařízením ústavní výchovy je soud povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí, která má přednost před výchovou ústavní.

Výchovný ústav je školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. VÚ je určen zpravidla pro děti od patnácti let se závažnými poruchami chování. V České republice je v současné době 29 výchovný ústavů s kapacitou cca 1300 lůžek.

Od roku 2013 má pěstoun povinnost zvyšovat své odborné znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o děti v rozsahu 24 hodin ročně. Tuto povinnost může splnit absolvováním více jednodenních seminářů, ale také například v rámci vícedenního pobytu.

ZDVOP poskytuje péči dítěti, které se ocitlo bez jakékoli péče, nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy. Péče je poskytována po nezbytně nutnou dobu. Lze přijmout i dítě na jeho vlastní žádost.

Má-li fyzická osoba zájem přijmout dítě do některé z forem náhradní rodinné péče, probíhá proces zprostředkování. Zprostředkování v rámci ČR zajišťují krajské úřady.. Osvojení ve vztahu k cizině zprostředkovává Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Proces zprostředkování spočívá ve vyhledávání dětí, které mohou být osvojeny nebo svěřeny do pěstounské péče, ve vyhledávání osob vhodných stát se pěstouny nebo osvojiteli, v jejich prověření a odborné přípravě, ve výběru určité osoby vhodné stát se osvojitelem nebo pěstounem určitého dítěte, jemuž se náhradní rodinná péče zprostředkovává, a v zajištění osobního seznámení dítěte s touto osobou.